Přijďte si užít společný čas plný pohybu, her a radosti!

Florbalový kroužek je určen pro děti ve věku 3–5 let, které si chtějí vyzkoušet první sportovní krůčky za podpory maminky, tatínka nebo jiného blízkého dospělého.

Proč právě společný florbal?

Rozvoj pohybových dovedností
Posílení vztahu mezi rodičem a dítětem
Zábavná forma sportování bez tlaku na výkon
Budování zdravých návyků od útlého věku
Noví kamarádi pro děti i rodiče

Rodiče, buďte kamarádem svému synovi či dceři a zároveň motivací.

Sportujte spolu, objevujte radost z pohybu a vytvářejte společné zážitky, na které budou vaše děti dlouho vzpomínat.

Každý úsměv, každý povedený pohyb i každé povzbuzení pomáhá dětem získávat sebevědomí a lásku ke sportu.

Co nás čeká?

Pohybové hry
Základy florbalu přizpůsobené nejmenším dětem
Koordinační a dovednostní cvičení
Společná zábava rodičů a dětí

Kdy a kde?

Termín: každá středa od září 2026, 16:00 – 17:45
Místo: Malá tělocvična SŠ Prof. Zdneňka Matějčka Ostrava
Cena: 600 Kč/měsíc
Kontakt: Radka Keberlová, 724 822 581

PŘIJĎTE SI SPOLEČNĚ ZAHRÁT, ZASMÁT SE A ZAŽÍT RADOST Z POHYBU!

Florbal není jen sport. Je to čas, který můžete strávit společně.

Sám vím, jak těžká byla adaptace na Regionální ligu, která byť je stále pátá nejvyšší soutěž, tak kvalita je jinde než zbývající soutěže pod ní. Proto jsme si dali za cíl hrát „klidný“ střed tabulky a především dát všem prostor k adaptaci v této soutěži, protože skok o 3 soutěže výše nebo rovnou z dorostu není vůbec snadný.

Samotou sezónu jsme paradoxně začali tím nejlepším možným způsobem – výhrou nad Letkou. To však bohužel byly naše poslední body na nějakou dobu a v dalších zápasech se začal ukazovat náš zásadní problém – hlava! Největší nepřítel sportovce na jakékoliv úrovni a u nás obzvlášť. Nic jsme však nevzdávali a snažili jsme, my zkušenější, předat nějaké „moudra“ mladším spoluhráčům, protože jsme si tímto sami prošli. Zlom mohl nastat, když se nám povedlo na nájezdy porazit Prostějov a my věřili, že tohle je ono, my jsme vyhráli vyrovnaný zápas. Bohužel jsme však pokračovali jako na houpačce – 2 prohry, 2 výhry a byli jsme pořád na stejném místě. Nutno však podotknout, že se nám dařilo hrát pohledný florbal, za což jsme dostávali pochvalu z tribuny i od soupeřových trenérů. To ovšem bohužel v bojích o udržení nestačí.

Hůl jsme nad sebou nelámali, protože jsme věděli, že závěrečná šestice zápasů je z velké části tvořena souboji s týmy, které s námi přímo bojovaly o záchranu. A tady se projevilo úplně nejvíce, to co jsem zmínil na začátku – hlava. Šest zápasů, jedna výhra a 5 proher o jeden jediný gól nebo na nájezdy. Statistika říkající vše a statistika, která nás poslala o patro níže. A pokud máte rádi statistiky, tak jedna podporující mé shrnutí – končit zápasy po druhé třetině, tak slavíme krásné 6. místo a vysněný „klidný“ střed.

Samozřejmě celé shrnutí je lehce depresivní a asi jiné být nemohlo, ale jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Většina ukázala, že když se chce, tak to jde, jen se musí chtít ideálně celou sezónu. Zároveň je třeba pochválit všechny kluky z loňského „béčka“, kteří se statečně prali s velkým výkonnostním skokem a také juniory, které jsme hodili do vody a oni z toho vyplavali jako členové prvních dvou lajn, nebo i nově příchozí, kteří skvěle zapadli do kolektivu.

Věřím, že k těmto juniorům se přidají i ti, kteří stále lehce bojují se zodpovědností a také se z nich stanou takové opory, kterými můžou být. My ostatní přes léto zamakáme, vylepšíme nějaké drobnosti (třeba se naučíme, jak se točí hodinové ručičky, že?) a jsem přesvědčený, že zabojujeme o rychlý návrat mezi „elitu“ našeho kraje, protože tam patříme a tam chceme!

Děkuji moc za sezónu všem, kteří dorazili nás podpořit na zápasy (a pomoct s pořádáním), všem klukům za tu úžasnou partu, co tady vznikla a vedení, že máme možnost dělat, co nás baví.

Jo a kluci sorry, že jsem někdy nervní, vy víte, že budu i dál, ale mám vás rád

Rezerva mužského týmu nakonec zakončila sezónu na 8. místě z 11 účastníků. Bohužel vzhledem k systému soutěže a vyššímu počtu sestupujících týmu, to nakonec znamená sestup o soutěž níže také pro mužský B tým.

Začátek sezóny nebyl úplně podle naších představ a zjišťovali jsme, že i soupeři v této soutěži mají svou kvalitu a každý bod bude potřeba tvrdě vybojovat. Tým si ale postupem času začal sedat a druhá polovina sezóny už byla z našeho pohledu výrazně povedenější. Jedním z highlightů sezóny byl turnaj v Malých Hošticích, kde se nám podařilo porazit tým Slovan Havířov a Warriorsy z Nového Jičína a vzít si tak cenné body do tabulky. Důležitou součástí tohoto úspěchu byl také návrat pana předsedy Miroslava Keberleho, který všem ukázal, že věk je opravdu jen číslo. Svými zkušenostmi a charakterem se stal důležitým článkem týmu a zaslouženě převzal kapitánskou pásku.

Lídrem týmové produktivity se stal zkušený hráč A i B týmu Tomáš Homola, který zaznamenal celkem 14 kanadských bodů za 8 branek a 6 asistencí.

Velké poděkování patří hráčům A týmu, kteří nám v průběhu sezóny pomáhali se složením sestavy na jednotlivé zápasy. Především ale poděkování patří celému týmu za přístup, práci na tréninzích a nasazení během zápasu. I přes nepříznivé konečné umístění jsme si ukázali, že když táhneme za jeden provaz, dokážeme potrápit každého soupeře. Už teď víme na čem musíme zapracovat do další sezóny.

Vrátíme se silnější a zabojujeme o postup zpět výše.

• Vojta Mikolajek, hráč

Tréninky mužstva oranžových byly zaměřeny zejména na zlepšení základních florbalových dovedností a fyzické kondice, přičemž se už na počátku ukazovalo, že to bude běh na dlouhou trať. Tréninků se pravidelně účastnili hráči, kteří byli schopni odehrát soutěžní zápasy, ale i takoví, kteří jsou na tom pohybově a herním myšlením hůř a nepodařilo se za celou sezónu tyto hlavní aspekty hry zlepšit, a tak se do nominace na soutěžní zápasy nedostali. Na druhé straně je mnoho hráčů mužstva oranžových, kteří svou snahu a píli přetavili ve výrazné zlepšení, což se pak projevovalo velmi dobrými výkony v soutěžních zápasech. Ve druhé polovině sezóny se někteří hráči začali projevovat herně dokonce tak dobře, že jsme je velmi rádi odměnili možností absolvovat tréninky s hráči mužstva černých, kde jsme byli přesvědčeni, že budou mít mnohem větší šanci úroveň své hry posunout zase o kousek dál. Za velmi pozitivní a překvapující považujeme skutečnost, že mnozí z těchto hráčů začali s florbalem až v letošní sezóně, ale když dostali šanci a věděli, že budou muset všemu dát mnohem více než ostatní déle hrající, tuto šanci využili a vybojovali si nakonec možnost hrát s našimi nejlepšími hráči další turnaje, které se konají po skončení ligové sezóny.

Tréninky hráčů mužstva černých byly zaměřeny rovněž na zlepšení fyzické kondice, ale také na zvládání základních herních situací v maximální rychlosti, což je významný aspekt hry, pokud chce mužstvo konkurovat těm nejlepším týmům nejen našeho kraje, ale obecně. Dnešní moderní florbal je o rychlosti a o schopnosti řešit herní momenty ve zlomcích sekund, a to jsme se v podstatě do hráčů snažili dostat celou sezóny. A opět, nic nejde hned, jsou to hodiny, týdny a měsíce dřiny, ale k naší obrovské radosti nám trenérům hráči uvěřili, že to, jak jsou nastavené tréninky, je ta správná cesta. Hráči svým odhodláním, disciplínou, vášní, oddaností a vírou v nastavený trend postupně v soutěžních zápasech začali čím dál více ohromovat nejen nás trenéry a vás fanoušky, ale i zástupce širšího florbalového prostředí. Jejich herní umění nakonec vyústilo v konečné 3. místo celé ligové soutěže, a to jen díky nižšímu skóre, které čítalo i tak úctyhodných +158 gólů. Pouze 2 prohrané zápasy z 36 hovoří za vše. Avšak úplně nejdůležitější asi nejen pro nás trenéry je to, že hráči společně vytvořili neskutečnou partu, která tahala a tahá za jeden pevný provaz. To, jak se kluci a holky navzájem podporovali a podporují, je neskutečné. Ten příběh, který společně s hráči a hráčkami prožíváme, ten smích, radost, slzy štěstí i smutku, to je něco, co se dá jen těžko slovy vyjádřit, emoce se mnou pořádně hýbou i teď u klávesnice, když si vzpomenu na všechny momenty letošní neskutečné jízdy.

Bohužel brankáři to mají trochu nespravedlivé v tom, že se o nich zmiňuji téměř vždy až nakonec, ale zase mají výhodu v tom, že si je téměř nikdo nikdy neodváží kritizovat. Je zcela neoddiskutovatelné, že všichni 4 naši brankáři byli základními stavebními kameny obou týmů ve všech zápasech, jejich výkonnostní progres je výrazný, a to zejména díky možnosti absolvovat speciální tréninky pod vedením trenéra Radima. Radime děkujeme nejen za to, ale i za celkovou přízeň a pomoc všeho druhu na naší cestě za florbalovými úspěchy.

Děkujeme rovněž vám rodičům, že podporujete všemožně hráče v jejich touze dělat tento krásný sport a my trenéři vám můžeme slíbit, že budeme dělat všechno proto, aby hráči na ta léta

strávená v našem klubu nikdy nezapomněli. A věřte, že to, co se tady teď děje, my trenéři budeme v sobě nosit navždy.

Aleši speciálně Tobě děkuji za to, že, i přesto, že máme mnohokrát rozdílné názory, tak se vždycky dokážeme domluvit na nějakém kompromisu, a to se cení, a možná právě proto už to spolu úspěšně táhneme 3 roky a já věřím a cítím, že naše cesta je nastavena správně a další úspěchy na sebe nenechají dlouho čekat.

Úplně na závěr, ale v první řadě bychom chtěli poděkovat klubu FBC Tigers Poruba, že nám byly vytvořeny takové podmínky, abychom mohli klub důstojně reprezentovat nejen v zemích českých.

• Jiří Fiedor, trenér

Na turnajích jsme byli svědky výkonů všech hráčů na hranici možností. Všichni makali, bojovali a nechávali na hřišti maximum. Velkou roli v tom sehrál systém soutěží, kde nešlo primárně o výsledky, ale o hru samotnou, zapojení všech hráčů a jejich rozvoj. Jako trenér tenhle přístup velmi oceňuji – bylo vidět, že se hráči soustředí na florbal, nebojí se chyb a hrají naplno od prvního do posledního písknutí.

Velké díky patří všem trenérům, kteří se podíleli na trénincích i turnajích a pomáhali vytvářet dobré tréninkové a turnajové prostředí. Poděkování patří také rodičům a fanouškům za podporu, dopravu a fandění. Bez jejich pomoci a času by žádná sezóna nemohla fungovat tak, jak fungovala letos.

Čekala nás těžká fuška. Do kluků jsem potřeboval natlouct systém, se kterým se někteří vůbec nesetkali. Trochu nám do toho hodila vidle horší docházka na tréninky a šli jsme se tak pořádně učit v podstatě až v prvních zápasech na konci září. Nicméně tam mi kluci ukázali, že chtějí hrát florbal, že se chtějí učit ale hlavně, že dokážou podat týmový výkon a plnit nastavené věci a pokyny. No a systém byl rázem na světě, fungoval a dokázali jsme tak proměnit ve vítězství zápasy, ve kterých jsme rozhodně nebyli florbalově lepším týmem.

Po vánoční přestávce, kterou jsme přečkali na výborném druhém místě se ztrátou pouze čtyř bodů za dvě výhry a jednu prohru po nájezdech jsme vyrazili do Horní Suché, kde se sezona zlomila. V prvním zápase s posledním týmem tabulky jsme sice splnili povinnost tří bodů, ale přístup ke hře byl na pováženou, kluci si až moc navykli, že se nemusí tak moc snažit a bohužel se nic nezměnilo ani v druhém zápase s daleko kvalitnějším soupeřem a zaslouženě jsme dostali doslova nařezáno.

Bohužel se určitá laxnost a nedisciplinovanost začala projevovat opakovaně a v dalších zápasech jsme tak často tahali za kratší konec nebo jsme stále museli dotahovat ztrátu a ne vždy se to povedlo. Z dvojzápasů jsme začali odcházet pouze se třemi body za naprosto zbytečné prohry, kdy jsme začali pořádně hrát, až když nám teklo do bot a před domácím turnajem (4 zápasy do konce) jsme dokonce byli týmem s nejhorší zápasovou formou.

Z posledních 4 zápasů se nám podařilo urvat krásných 9 bodů, včetně skalpu prvního týmu tabulky a opět se ukázalo, že když se chce, tak to jde. Výsledkem je pěkné čtvrté místo, spousta florbalově opravdu nádherných zápasů a věřím, že pro kluky spousta zkušeností, které se jim budou hodit dále.

Chtěl bych určitě vyzdvihnout výkony všech starších žáků, kteří s námi na zápasech bojovali. Každý jeden, ať už v poli nebo v brankovišti, se výrazně zapsal do hry, někteří dokonce jako stálice základní sestavy. Věřím, že jim zápasy dodaly potřebné zkušenosti a jistou míru sebevědomí, roste nám v mladších kategoriích opravdu skvělá parta výborných florbalistů.

Moc chci poděkovat všem trenérům a spoluhráčům, kteří se v mé přítomnosti i nepřítomnosti podíleli na chodu tréninků a zápasů a výrazně mi tak pomohli zvládnout tuto náročnou sezonu. A za celý klub děkujeme všem rodičům, rodinným příslušníkům, kamarádům a fanouškům za pomoc při organizaci domácích zápasů, organizaci dopravy na všechny ostatní zápasy a hlavně za podporu ne jen v hledišti!

• Marek Novotný, trenér

První zápas s notně oslabenými Odrami (hráli v sedmi + brankář) měl jednoznačný průběh – v půlce 7:0, nakonec 17:0. Druhý zápas byl se čtvrtou Kopřivnicí. Rychle jsme vedli, pak Kopřivnice otočila na 2:1, do půlky jsme si vzali vedení zpět na 3:2. Nakonec i přes dvě vyloučení Tygři vyhráli 4:3. Toto vítězství bylo hodně o morálu poprat se s nepřízní všeho. Třetí zápas byl s Bílovcem, se kterým jsme vyhráli minulý týden v Rožnově 4:1. Celkem rychle jsme prohrávali o gól, pak otočili až na 3:1 a po individuální chybě ještě před půlkou přišlo snížení. Pak ale kluci zabrali a nakonec vyhráli 5:2. Poslední na programu byl „bratrovražedný“ souboj s oranžovými. Nutno říci, že oranžoví se vzepjali k srdnatému výkonu, velmi rychle přistupovali k černým, nedávali jim moc času a prostoru na zpracování i zakončení. V půlce černí vedli 4:0, nakonec výhra 10:1.

Někteří černí nebyli moc spokojení s předvedenou hrou a svými výkony, a ano, několikrát se „podařilo“ netrefit prázdnou bránu ze dvou kroků, prostě nebyla ta hra tak suverénní jako minulý víkend v Rožnově… ale netřeba věšet hlavu, odmakali každý zápas, nenechali se rozhodit nepřízní osudu, a i když to dřelo, tak to nevzdali a dotáhli zápasy do vítězného konce. Sezónu černí končí na třetím místě v tabulce. Chybělo 36 gólů na druhé místo. Nevadí, tento tým má potenciál, skvělé brankáře a srdce bojovníků. Těšíme se na závěrečné velké turnaje.

Velké díky všem rodičům, kteří neodjeli pryč na prodloužený víkend a umožnili tak svým dětem hrát, všem fanouškům za hlasitou podporu. A trenérům patří velký dík za to, jak velký progres kluci za tu sezónu udělali.

• Karel Jiříček a Roman Wloch, fanoušci

Když se vrátím zpět k názvu reportáže, tak vás čtenáře chci ujistit, že to není nějaká má úchylka, ale to, co předváděli hráči v každém střídání, zvedalo ze sedadel nejen diváky, ale mnohokrát i trenéra Radima, a to už je co říct. Hra byla plná rychlosti, přímočarosti, osobních soubojů, emocí, kombinačních akcí a časté střelby mnohdy se pod chodidly našich hráčů doslova tavila palubovka a soupeři v podstatě nevěděli, co se děje, kde se to vlastně ocitli. Nejdůležitější je pro nás trenéry skutečnost, že hráči hráli jako jeden tým, včetně holek, které se delší době připojily k mužstvu, navzájem se povzbuzovali, a to je zcela určitě jediná cesta k úspěchu.

Děkujeme fanouškům za hlasitou podporu při všech zápasech, ale i za celkovou podporu, kterou od vás my trenéři cítíme. A i přesto, že jsme hráčům v šatně poděkovali za předvedené výkony, tak bych to chtěl učinit znovu i na tomto poli a poděkovat všem hráčům za to, jak přistupují k tréninkům, což zákonitě vede a vedlo k tomu, že jsme mohli prožít tento úžasný nedělní den.

• Jiří Fiedor, trenér

V Čeladné se porubský tým postupně utkal se soupeři TJ Slovan Havířov Bílí, FbC KOVO KM Frýdek-Místek, FBC Intevo Třinec – Červení a FBC Intevo Třinec – Bílí. Zápasy nabídly atraktivní florbal plný krásných kombinačních akcí, individuálních průniků i obětavých zákroků brankářů. Hráči FBC TIGERS PORUBA předváděli velmi bojovné výkony, hráli s velkým nasazením a ukázali, co vše se během uplynulého roku naučili v trénincích.

Současně probíhal turnaj také v Petrovicích u Karviné, kde Poruba změřila síly s týmy Salibandy Club Ostrava, Z.F.K. Petrovice, FBC Letka Toman Finance Group a Warriors Nový Jičín. Také zde byly k vidění vyrovnané a dramatické zápasy, ve kterých nechyběla chuť hrát, radost z povedených akcí ani týmová spolupráce.

Velkým pozitivem celého turnajového dne byl fakt, že se do utkání zapojili i hráči z přípravky, kteří se dokázali stát rovnocennými partnery hráčům kategorie elévů, a to i přes své menší herní zkušenosti. Svou odvahou, bojovností a nasazením jasně ukázali, že mají velký potenciál do budoucna.

Turnaje v Čeladné i Petrovicích u Karviné tak potvrdily, že práce trenérů FBC TIGERS PORUBA přináší své ovoce a klub má velmi slibnou nastupující generaci mladých florbalistů. Celý den se nesl nejen ve znamení sportovních výkonů, ale také radosti ze hry, fair play a sbírání cenných zkušeností, které jsou v této věkové kategorii tím nejdůležitějším.

Na závěr patří velké poděkování trenérům FBC TIGERS PORUBA – Radce Keberlové, Ondřeji Olšákovi, Jánovi Mináčovi a Pavlu Sadeckému za jejich dlouhodobě skvělou práci v trénincích i citlivé a profesionální vedení týmu v jednotlivých zápasech. Jejich přístup, trpělivost a nasazení se jasně odrážejí v herním projevu dětí, jejich zlepšení i radosti ze hry.

Neméně důležité poděkování patří všem rodičům a fanouškům, kteří vytvořili oběma týmům výbornou atmosféru, neúnavně povzbuzovali a byli pro hráče velkou oporou po celý turnajový den. Zvláštní uznání si zaslouží také za pomoc s organizací dopravy na turnaje, díky níž mohly oba týmy bez problémů absolvovat náročný florbalový program. Bez této podpory by podobné akce nebylo možné realizovat.

Díky všem, kteří se podílejí na chodu týmu a společně vytvářejí skvělé zázemí pro rozvoj mladých florbalistů FBC TIGERS PORUBA.

• Miroslav Keberle, předseda klubu

Mužstvo jsme sestavili tak, aby první pětku tvořili hráči, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou schopni kombinační hry a vytvářet si tak tlak na soupeřovu bránu. To se taky v průběhu jednotlivých zápasů potvrzovalo, ale je potřeba dodat, že i ostatní hráči svou bojovností přispívali k tomu, že všechny odehrané zápasy byly celkem vyrovnané a rozhodovaly v podstatě jen maličkosti, ze kterých bohužel velmi často míček skončil v naší bráně. I přes velké množství střeleckých příležitostí, kdy jsme ve všech zápasech mužstva soupeře přestříleli, jsme se museli celkem třikrát smířit s porážkou a užít si pouze jedno vítězství. Postupně jsme prohráli s mužstvem Salibandy Club Ostrava 0:4, FBC Orca Krnov 0:4, 1.FBK Rožnov p/R 2:3 a nakonec slavili vítězství 4:3 nad týmem Z.F.K. Petrovice.

Celkově je potřeba konstatovat, že výkon mužstva nebyl vůbec špatný, ale dostat se do klidnější pozice pro zakončení je náš velký problém, který se s hráči mužstva oranžových táhne po celou sezónu. Je to celé o schopnosti vnímat hru a reagovat na aktuální situaci, což se některým hráčům daří docela dobře, ale jsou i tací, u kterých to pořád není ono, i když už se tomuto sportu věnují dlouhé roky a my se všem hráčům věnujeme stejně.

Děkujeme všem přítomným za podporu a doufáme, že naše hodnocení zápasů vezmete s pochopením. Zvláštní poděkování patří pánům Verešovi, Anteckému a Drastichovi za obrovskou pomoc při zajištění organizace turnaje.

• Jiří Fiedor, trenér

Turnaji a zápasy nabitý víkend zakončili naši mladší žáci černí v neděli 12. 4. 2026 v pěkné hale v Návsí u Jablunkova, kde se postupně utkali s domácími Coyotes, Torpédem Havířov, Slovanem Havířov a Karvinou.

První zápas s domácími začal již v osm ráno, tradičně bývá takový probouzecí, výsledek 11:0, po půlce 5:0 vypadá krásně, ale těch spálených šancí bylo až příliš.

Druhý zápas s Torpédem Havířov byl zpočátku dost vyrovnaný, šli jsme do vedení, přečkali přesilovku, dali druhý gól, přečkali další přesilovku a pak přišlo snížení na 2:1. Kluci ale na obdržený gól reagovali tak, že prostě zvedli tempo, a nakonec vyhráli jednoznačně 6:1, přičemž se gólově prosadila už i druhá pětka, na které byla vidět postupně větší a větší sehranost.

Třetí zápas se Slovanem byl opět jednoznačný, po půli 6:0 nakonec vítězství 13:0. Ale opět hooodně spálených šancí…

Poslední zápas s Karvinou se dalo očekávat, že bude asi nejvyrovnanější. Celkem rychle jsme dali první gól, pak jsme ale dostali góly po individuálních chybách, kdy jsme hráli možná až moc ofenzivně a do půlky prohrávali 4:1. Kluci ubránili i dvě ze tří oslabení, ale přesto to bylo záhy 5:1. Bojovali jako tygři, stáhli skóre na 5:3, ale více ne. V tomto zápase nás nízká efektivita ve využívání šancí stála vítězství, měli jsme více střel i tlak, ale soupeř prostě efektivně využíval brejkové situace.

Až na první zápas se o góly spravedlivě podělily obě pětky a hráčů, kteří neskórovali ani v jednom zápase, bylo velmi málo. Souhry lahodily oku florbalového fanouška. Je potřeba zapracovat na jejich gólovém zakončení, proti silnějším soupeřům nás to stojí výhry.

Fanouškům děkujeme za hlučnou podporu, rodičům za účast i jejich dětí a trenérům za jejich práci.

• Karel Jiříček a Roman Wloch, fanoušci