V neděli 18.10 odehráli naši Strži „A“, tentokrát v Havířově, dvojzápas s dvěma Havířovy – už v plné sestavě i s oběma absentéry z minulého kola – a bylo to znát.
První zápas s Torpédem byl napínavý od začátku do konce. Po bezbrankové první třetině, kdy se naši chlapci trochu sehrávali a otěže zápasu drželo v rukách více Torpédo, se v druhé třetině napřed dostali do vedení domácí v patnácté minutě. A když v osmnácté minutě využili přesilovku na 2:0, vypadalo to na jednoznačný zápas. Pak ale Tygři přidali na obrátkách, převzali otěže zápasu a do konce třetiny srovnali stav. Poslední třetina začala vedoucím gólem Havířova, naši chlapci srovnávali z přesilovky, pak šel opět do vedení Havířov a znovu jsme záhy vyrovnali. Pak přišla krátce před koncem přesilovka Havířova, v níž trochu kuriózně padl náš vítězný gól – brankář Havířova po něm raději odešel na střídačku, ale i hra bez brankáře na našem vítězství už nezměnila nic. Velký podíl na tomto vítězství měl Vítek v brance – o práci rozhodně neměl nouzi a soupeře přiváděl místy do depresí. Na tribuně jsme měli tep kolem dvou set a někteří z nás přemýšleli, zda si náhodou nezapomněli vzít prášky na tlak. Kluci ale zápas odmakali, měli více ze hry, byli lepším týmem a ono drama pramenilo hlavně z toho, že mnoho přihrávek přišlo o fous později nebo šly až moc „naslepo“, a střely neměly potřebnou přesnost. Jinak to mohl být jednoznačný zápas. A taky tomu dramatu přispěli organizátoři, kteří celý zápas neměli na tabuli čas.
Druhý zápas nás čekal proti Slovanu, pro který to byl první zápas sezóny. A naši chlapci je ani nenechali pořádně rozehrát. První třetina 4:1 i přes 4 minuty v oslabení, navíc kluci v oslabení skórovali. Druhá třetina byla klidnější, přidali jsme další dva góly. A ve třetí třetině přišla využitá přesilovka, další navýšení, trochu zvláštní gól (dost možná negól) soupeře, pak dva neuznané v síti soupeře, ale tak jak tak, konec 11:2 mluví jasně. Pozitivem druhého zápasu bylo probuzení i dalších střelců, Pěna přišel o monopol na góly, i když jich tedy nasázel opravdu hodně. A negativum? Máme tlak, střílíme jak u Verdunu, kolikrát z pozic, kdy to moc šancí na úspěch nemá, namísto přihrávek na lépe postavené hráče. Dost přihrávek nepřijde včas nebo nejsou dostatečně rychlé a přesné. A stejně tak střely. Šlo dost vidět, hlavně ve třetí třetině, jak si hodně kluků hrozně chce dát gól a ta přemíra snahy jim svazuje ruce. A že se snaží dát gól i tehdy, kdy by bylo lepší přihrát.
A poslední pozitivum – už to nebylo na infarkt 🙂
Děkujeme klukům i trenérům a všem fanouškům za hlasitou podporu.
- Karel Jiříček a Roman Wloch
Poznámka trenéra: „Děkuji, Romane, za pomoc!”
